Historie města Luby

Bývalý Schönbach, dnešní Luby, leží na území, o kterém se v období prvního osídlení mluvilo jako o "okolním lese" nebo o "lubském újezdu". Období pravděpodobného prvního osídlení lze datovat do let 1100 až 1140. V roce 1149 postoupil první německý král ze štaufského rodu, Konrád III., území Lubů českým knížatům, jmenovitě Vladislavovi II., pozdějšímu českému králi. Ten je roku 1165 daroval waldsassenskému klášteru v Bavorsku. Pod vládou kláštera zůstal Schönbach s celým přilehlým územím dvě století.

Roku 1319 povoluje německý král Ludvík IV. Bavor opatovi kláštera Johannovi III. povýšit Schönbach z vesnice na město a obdarovat je stejnými právy, jakým se těšilo město Eger (Cheb).

Ve finanční tísni zastavil opat kláštera roku 1348 lubské území Rüdigerovi ze Sparnecku a ten, aby je jako zástavu nemusel vrátit, nabídl je roku 1354 králi Karlovi IV., od něhož je přijal jako české manské léno. Roku 1370 Karel IV. změnil Luby na rodinný majetek českých králů.

Kolem poloviny 15. století získal Luby s okolním územím Matyáš Šlik. Lubsko vlastnili Šlikové až do roku 1547, kdy je za účast ve stavovském odboji ztratil Jeroným Šlik císařskou konfiskací ve prospěch krále Ferdinanda I. Roku 1597 kupuje lubské panství císařský rada a prokurátor Jindřich z Písnice. Ten se do historie města zapsal postavením zámku v letech 1604 až 1608, který mnoha dalším majitelům sloužil více jak 300 let. Poslední z rodu Písniců, Julius Jindřich Josef, zřídil ve městě roku 1715 chudobinec, rok nato nechává postavit kapli Panny Marie. V držení tohoto rodu zůstalo lubské panství až do roku 1739. V dalších letech dochází k častému střídání majitelů, do roku 1840 jich bylo pět.

Luby se proslavily výrobou strunných hudebních nástrojů, zejména houslí. Kdy toto řemeslo v Lubech vzniklo, nelze přesně doložit. Historikové se přiklánějí k počátku 17. století. Z této doby je znám první lubský houslařský mistr Elias Plachte. Zpočátku se stalo dobrým doplňkovým příjmem obyvatelstva a záhy zapustilo v této oblasti hluboko své kořeny. Od domácké malovýroby, přes manufakturu, později tovární výroby se pak stalo hlavním zdrojem obživy zdejších lidí. U příležitosti opožděných oslav 600. výročí povýšení Lubů na město pracovalo v tomto odvětví v roce 1921 přes 4.500 osob.

Partneři